Vojenské zpravodajství zajišťuje kybernetickou obranu České republiky

S ohledem na významný celospolečenský a technologický vývoj se mění zažité formy a způsoby zajišťování obrany. Konflikty posledních deseti let zřetelně ukazují na vzestup asymetrické formy vedení konfliktů, kdy významnou roli hraje právě využívání kyberprostoru. Útoky kyberprostorem mohou přijít nečekaně téměř z jakéhokoli místa na světě. Na základě těchto důvodů byl kybernetický prostor na summitu NATO konaném ve Varšavě v červenci roku 2016 označen vedle země, vzduchu, vody a vesmíru za další oblast, ve které může probíhat konflikt.

Česká republika reflektovala kybernetické hrozby v Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro období let 2015 – 2020, kde byl stanoven úkol k vybudování a posilování schopnosti kybernetické obrany. V Akčním plánu k této strategii bylo jako odpovědný subjekt za zajišťování kybernetické obrany určeno Vojenské zpravodajství, které za tímto účelem buduje Národní centrum kybernetických operací (NCKO). Jeho úkolem bude vytvoření účinného systému obrany v kybernetickém prostoru tak, aby Česká republika byla schopna zastavit a případně odvrátit kybernetické útoky, a tím zabezpečit ochranu civilního obyvatelstva a infrastruktury.

Pro vysvětlení je vhodné uvést, že podle vládního přístupu k dané problematice je kybernetická obrana autonomní a specifickou oblastí širšího konceptu kybernetické bezpečnosti. Zajišťováním kybernetické obrany se v tomto kontextu totiž rozumí zajišťování obrany státu ve smyslu zákona o zajišťování obrany České republiky. Podle jeho obsahu se obranou státu rozumí souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Tato obrana v sobě zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému.

Oproti tomu se kybernetickou bezpečností rozumí souhrn prostředků směřujících k zajištění ochrany kybernetického prostoru. Tyto prostředky mohou být různého charakteru – právní, organizační, vzdělávací, technické apod. Zjednodušeně řečeno, kybernetickou bezpečností se v tomto smyslu myslí zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a dat v kyberprostoru.

Rozdíl mezi kybernetickou obranou a bezpečností spočívá především v povaze a intenzitě útoků a na to reagujících opatření, aniž by bylo možné vymezit úplně přesná kritéria. Připravenost na kybernetické útoky proto musí být komplexní a nemůže se zaměřit pouze na sféru bezpečnosti, ale je nutné budovat schopnosti i proti útokům, které lze vyhodnotit jako způsobilé aktivovat obranu státu. Aktivace kybernetické obrany tak bude přicházet v úvahu pouze v případě těch nejintenzivnějších útoků. Specifikem kybernetické obrany bude skutečnost, že bude prováděna jak v případě vyhlášení mimořádných stavů, především formou součinnosti s ostatními složkami zajišťujícími obranu České republiky, tak i nepřetržitě mimo tyto stavy.

 

Proč právě Vojenské zpravodajství?

Kyberprostor není klasickým bojištěm, jedná se spíš o prostor informační a na tomto poli tradičně hrají důležitou úlohu zpravodajské služby. Vzhledem k povaze kybernetického prostoru není vždy jednoznačně možné odlišit vnější a vnitřní napadení, a stejně tak není možné zcela přesně vyhodnotit, zda již jde o útok zakládající právo na sebeobranu ve smyslu mezinárodního práva nebo zda se jedná o čin charakteru teroristického, kriminálního nebo např. špionážního. Z těchto hledisek se jeví jako nejvhodnější svěřit tento úkol zpravodajským službám, které jsou určeny k tomu, aby se podílely na zajišťování bezpečnosti státu v celém spektru hrozeb.

V případě Vojenského zpravodajství je významnou výhodou, že jako jediná česká zpravodajská služba působí jak na našem území, tak v zahraničí. Navíc obranu České republiky zajišťují primárně ozbrojené síly, které jsou stejně jako Vojenské zpravodajství součástí rezortu Ministerstva obrany, což nabízí i další výhody, a sice jednodušší spolupráci s Armádou ČR a z toho vyplývající plynulé pokračování v činnosti v případě přechodu státu do mimořádných stavů.

 

Budoucí plánovaný vývoj

V současné době je v legislativním procesu návrh změny zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, jenž jde cestou definování pojmu kybernetické obrany, svěření jejího zajišťování Vojenskému zpravodajství jako součásti Ministerstva obrany a úpravy prostředků, které budou sloužit k zajišťování kybernetické obrany.

Navrhovaná úprava vychází z nezbytnosti zajistit proporcionalitu mezi svěřenými technickými prostředky a opatřeními jejího výkonu a dostatečnými zárukami proti jejich zneužití. Připravovaný právní rámec poskytuje záruky bránící jejímu zneužití, a to jednak v rámci jejího začlenění do podmínek a systému zajišťování obrany České republiky, jednak jednoznačným a předvídatelným nastavením rozsahu a podmínek užití technických prostředků kybernetické obrany, pro které – jsou-li užity ve smyslu zpravodajské techniky – budou platit stejné mantinely a právní limity, jako je tomu u zpravodajské činnosti. Důležitou součástí těchto záruk jsou i navrhovaná pravidla pro nakládání se získanými daty, stejně jako rozšíření kontroly.

 

Strategie kybernetické obrany

Mezi základní funkce státu patří zajišťování bezpečnosti občanů, obrana svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu. Jedním z pilířů pro udržení těchto hodnot je komplexní systém obrany státu s dlouhodobou vizí. Koncepční podmínky pro řádné zajišťování obrany státu v kyberprostoru stanovuje nově vytvořená strategie kybernetické obrany pro období 2018 – 2022, jejíž veřejnou část si můžete přečíst v následujícím dokumentu - Strategie kybernetické obrany ČR.pdf

Připojte se k nám a zajišťujte kybernetickou obranu České republiky

 

Psali jsme: