Ve čtvrtek 5. ledna 2023 navštívil předseda vlády Petr Fiala v doprovodu ministryně obrany Jany Černochové a poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara Vojenské zpravodajství. Zde jednali s ředitelem generálporučíkem Janem Berounem a řediteli jednotlivých sekcí.
Předseda vlády má dlouhodobý zájem seznamovat se s prací zpravodajských služeb. Po říjnové návštěvě BIS proto dnes zavítal do sídla Vojenského zpravodajství.
„Vojenské zpravodajství je nezastupitelnou součástí obranného a bezpečnostního systému naší země a jeho důležitost stoupá. Ruský útok na Ukrajinu jasně ukázal, jak zásadní roli má znalost přesných a včasných zpravodajských informací a mezinárodní spolupráce zpravodajských služeb. Nemohu zmiňovat podrobnosti, ale je samozřejmé, že VZ situaci na Ukrajině velmi pozorně monitoruje a analyzuje a intenzivně spolupracuje s partnerskými službami zemí NATO i mimo alianci. Bez kvalitních podkladů od zpravodajců by naše vláda nemohla činit řadu klíčových rozhodnutí,“ uvedl Petr Fiala.
„Již třetí návštěva pana premiéra na našem resortu obrany jasně demonstruje, že obrana a bezpečnost je jednou z hlavních priorit vlády. Vojenské zpravodajství plní řadu úkolů a dělá maximum pro Českou republiku i naše spojence. Jako ministryni mě těší, že během jednání často mluví zahraniční partneři o VZ v superlativech. Samozřejmě jsme neřešili jen Ukrajinu, ale diskutovali jsme mimo jiné i další rozvoj Vojenského zpravodajství z hlediska prostorů a kapacit,“ doplnila Jana Černochová.
„Byla to historicky první návštěva předsedy vlády na Vojenském zpravodajství. Pro nás je to čest a zároveň velký závazek. Jsem moc rád, že jsme se s panem premiérem a paní ministryní nevěnovali pouze bilanci, ale že jsme měli i prostor podrobně probrat výhled naší služby pro následující období,“ řekl Jan Beroun.
Kromě aktuální situace na Ukrajině prezentovali představitelé VZ další činnosti a schopnosti služby, která klade stále větší důraz na moderní technologie a prostředky.
„VZ musí dále budovat klíčové schopnosti, za které má národní odpovědnost. Jedná se zejména o kybernetickou obranu, která má detekovat a zastavit kybernetické útoky proti státu a kritické infrastruktuře. Je nutné dále rozvíjet i schopnosti Satelitního centra ČR, které získává a analyzuje družicové snímky pro zpravodajskou podporu armády, ale i pro IZS a další státní instituce,“ shrnul předseda vlády.
Jedním z bodů programu bylo i představení výsledků loňského předsednictví Vojenskému zpravodajskému výboru (MIC) NATO. Za priority si česká strana stanovila zavádění nových technologií do zpravodajských činností, problematiku umělé inteligence a posílení spolupráce mezi vojenskými a civilními službami v rámci NATO.
„Tohoto prestižního úkolu jsme se ujali poprvé, navíc ve velmi složitém období. A musím říct, že jsme se zhostili předsednictví na výbornou. Aktivní přístup Vojenského zpravodajství byl oceněn na různých jednáních NATO, včetně jednání Severoatlantické rady a Vojenského výboru,“ uvedla ministryně obrany.
Foto: Úřad vlády, Ministerstvo obrany
