Ministr obrany vyznamenal zpravodajského důstojníka Františka Fryče in memoriam

26.10.2017 | Tiskové zprávy


Ministr obrany Martin Stropnický vyznamenal za výjimečné zásluhy o obranu republiky a jejího ústavního pořádku zpravodajského důstojníka Františka Fryče in memoriam. Předání vyznamenání se uskutečnilo na Ministerstvu obrany 25. října u příležitosti blížícího se výročí vzniku Československa. Plukovník Fryč byl významným vojenským zpravodajcem ve 30. a 40. letech. Specializoval se na šifrování či speciální fotografickou práci a jako člen známé Moravcovy jedenáctky se během druhé světové války účastnil odboje z exilu v Londýně. Kříž obrany státu převzala z rukou ministra plukovníkova vnučka.

František Fryč se narodil 23. prosince 1895 v Praze. Ve dvaceti letech nastoupil do činné vojenské služby a od července 1917 do konce války sloužil u pěšího pluku v Černovicích na území dnešního Rumunska. Po vzniku Československa se přihlásil ke službě v nově vznikající armádě. Přes deset let sloužil jako instruktor převážně ve školicích a výcvikových zařízeních a ústavech.

V říjnu 1931 byl František Fryč přeložen k Hlavnímu štábu československé branné moci, kde byl zařazen jako referent 2. (zpravodajského) oddělení Hlavního štábu. Po zapracování do zpravodajské problematiky působil Fryč až do 14. března 1939 v pátrací skupině v sekci ofenzivní, která se zaměřovala na rozvědnou činnost. Zde vedl evidenci a kartotéku všech členů agenturní sítě včetně přehledů o jejich činnosti. Na starosti měl též finanční záležitosti související s výplatami peněz pro členy agenturní sítě. Zvláštní Fryčova kompetence spočívala ve specifických fotografických pracích, zejména v pořizování reprodukcí agenturně opatřených dokumentů a působil též jako referent pro vývoj tajných inkoustů.

František Fryč plnil úkoly agenturní operativy také v zahraničí. Ve Švýcarsku se zúčastnil několika konspirativních schůzek s nejvýznamnějšími agenty, kteří pracovali na území Rakouska a Německa. Při těchto akcích pořídil kupříkladu početné fotoreprodukce technické dokumentace z výroby německých bombardovacích letounů. Důvěrník exponovaného agenta je vynesl na omezenou dobu z jednoho závodu leteckého průmyslu v Bavorsku.

S významnými agenty se Fryč scházel i na území Československa. Byl například mezi prvními, kdo se setkal s pověstným agentem Paulem Thümmelem vedeným pod zkratkou A-54 a kdo s ním byl ve stálém kontaktu - 11. března 1939 to byl právě Fryč, kdo vezl agenta A-54 do Prahy, kde informoval zpravodajskou centrálu o blížící se okupaci. Na základě těchto informací odletělo v předvečer okupace, 14. března 1939, jedenáct vojenských zpravodajců v čele s Františkem Moravcem do Londýna. V tzv. Moravcově jedenáctce nechyběl ani štábní kapitán František Fryč.

V květnu 1940 byl František Fryč vyslán do Paříže, kde spoluvytvářel předsunutou zpravodajskou ústřednu Karel, jejíž hlavní úkol spočíval ve styku se členy opětovně aktivované tajné agentury proti Německu. Zadání se dařilo postupně plnit a nakonec ústředna Karel obdržela statut nejvýznamnější zahraniční základny a působila jako hlavní prostředník londýnského ústředí s okupovanou vlastí.

Do Londýna se František Fryč vrátil až po kapitulaci Francie. Na již fungujícím zpravodajském oddělení byl pověřen evidencí zašifrovaných zpráv, podílel se také na vývoji šifrovacích systémů a na pracích, které souvisely se šifrováním odesílaných a dešifrováním přijatých zpráv. Kromě toho konal speciální fotografické práce. Podílel se také na výběru československých parašutistů a spolurozhodoval o jejich úkolech. Jako jeden z mála byl přímo zasvěcen do operace Anthropoid.

Po válce se František Fryč vrátil do Československa, kde stanul v čele šifrového oddělení Ministerstva zahraničí. S nástupem komunismu v roce 1948 se však stal terčem režimu - hned 23. dubna byl zatčen a tři měsíce vězněn v Praze na Pankráci. Ještě téhož roku byl opět zatčen a na základě vykonstruovaných obvinění odsouzen ke třem letům těžkého žaláře.

Po propuštění se František Fryč vrátil do Rychnova nad Kněžnou za svou rodinou a pracoval jako fakturant v místním Okresním stavebním podniku. V roce 1968 byl rehabilitován a byla mu vrácena hodnost. Zemřel 9. září roku 1973.