Kybernetickou obranu řeší všechny země NATO

23.03.2017 | Tiskové zprávy


V dubnu se bude Poslanecká sněmovna znovu zabývat novelou zákona o Vojenském zpravodajství, která se týká kybernetické obrany. Stejnou problematikou se zabývají i další země NATO, na varšavském summitu v červenci 2016 byl kybernetický prostor prohlášen po zemi, vzduchu, vodě a vesmíru za pátou operační doménu, kde je nutná připravenost k obraně.

Na rozdíl od jiných hrozeb je zajištění kybernetické obrany úkolem pro jednotlivé členské státy Aliance. V České republice tento úkol připadl rozhodnutím vlády Vojenskému zpravodajství a jemu podřízenému Národnímu centru kybernetických sil.

Tématem kybernetické obrany se zabývali i ministři obrany NATO na svém únorovém zasedání v Bruselu. Ocenili rozvoj spolupráce v této oblasti mezi NATO a EU včetně pravidelné výměny informací o hrozbách a shodli se, že je nutné posílit a koordinovat vzájemné úsilí.

„Kybernetické útoky se staly denní realitou a je třeba se jim účinně bránit. Jedná se o aktuální otázku nejen v České republice, ale i v dalších zemích,“ konstatoval ministr obrany Martin Stropnický.

Vážnost kybernetických hrozeb a nutnost budování schopností efektivní obrany zmínili mimo jiné ministři obrany USA, Velké Británie, Nizozemí, Francie, Norska či Španělska. Kyberprostor se podle některých vyjádření nejen stane součástí případných bojových operací, ale jeho prostřednictvím může dojít i k ovlivňováním voleb ze strany jiných zemí.

Kybernetickou bezpečnost a obranu řešili i účastníci Evropského policejního kongresu, který se konal koncem února v Berlíně. O nutnosti pružně a rychle reagovat ve svých příspěvcích hovořili předseda německého Spolkového úřadu pro bezpečnost v informačních technologiích i generální ředitel Národní agentury pro kybernetickou bezpečnost Francie.

Česká republika čerpá při budování obrany své klíčové infrastruktury a jejích počítačových systémů ze spolupráce a zkušeností jiných států, například Velké Británie, Nizozemí, pobaltských zemí nebo Izraele.